S trpaslíky do Jeseníků

26. 10. 2011 – středa

Opět jsme nachystali nový výlet a sešlo se nám tentokráte osm dospělých a osm trpaslíků. Několik trpaslíků tentokrát již bylo trošku větších, ale to nám, ani jim nevadilo a tak jsme se mohli vydat vstříc novým poznatkům.Naše první cesta vedla do muzea papíru ve Velkých Losinách. Tady nám ukázali, jak a ž čeho se vyrábí ruční technikou papír ve zdejších papírnách. Exkurze byla velmi zajímavá. Viděli jsme i několik filmových ukázek z jiných výroben papíru a také něco o historii výroby papíru.

Také jsme mohli vidět ruční výrobu papíru, který v místním muzeu neustále vyrábí.Další naše cesta již vedla do místa našeho ubytování pro následující čtyři noci - chatu Losík. Cestou jsme ještě zastavili u dřevěného kostela Sv. Martina v Žárové. Na chatě jsme si převzali klíče a vyrazili jsme na pozdní oběd do nedalekého pensionu Trojkámen.Po obědě byla naplánovaná procházka po okolí a tak se část výpravy vydala na zkoumání okolí. Cestou jsme viděli původní dřevostavby a krásný potůček protékající vesnicí.Večer jsme poseděli u krásně hřejících kamen.

27. 10. 2011 - čtvrtek

Ráno po snídani jsme vyrazili do nedalekých Hanušovic, kde jsme měli domluvenou exkurzi v tamním pivovaru Holba. Tady jsme stihli dorazit přesně na čas a tak jsme se mohli vydat společně s naší průvodkyní na prohlídku pivovaru. Jako první jsme viděi tzv. spilku, kde pivo, tedy ještě spíše slad, kvasí ve velkých nádobách Pak jsme se přesunuli do varny. Těšili jsme se, že konečně uvidíme varnu v provozu, neboť to byla naše třetí exkurze do pivovaru a opět jsme měli smůlu. Z nějakého důvodu měli odstávku a varna byla mimo provoz. Tak jsme si prohlédli alespoň její interiér a pokračovali jsme dále. Postupně jsme prošli ještě další provozní prostory, až jsme dorazili do plnírny sudů, která byla jako jediná v provozu. Viděli jsme, jak se plní sudy pivem. To už byl závěr naší exkurze a tak jsme vyrazili směrem k východu.Paní průvodkyně z pivovaru nás pozvala také do pivovarnického muzea, které se nacházelo těsně vedle pivovaru a tak jsme přijali její pozvání a muzeum navštívili. Tady jsme viděli spoustu zajímavých exponátů a také jsme mohli ochutnat přísady, ze kterých se vyrábí pivo. Také jsme shlédli prazantační film o místním pivovaru.Jelikož se přiblížil čas oběda, tak jsme využili nabídky pivovarské restaurace a dali jsme si tady oběd. Restauraci můžeme opravdu doporučit. Místní kuchyně byla velmi dobrá, ceny byly také příznivé.Po obědě jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jedna se vrátila na chatu a druhá vyrazila do nedaleké vesnice Kopřivná, odkud jsme vyrazili na túru k Novému hradu. Cesta lesem z kopce původně překvapila, ale nakonec jsme ji všichni překonali ve zdraví. Zřícenina nás všechny velmi mile překvapila svou rozsáhostí. Zbytky hradu byly dobře zřetelné a dosti rozsáhlé. Po prohlídce hradu jsme vyrazili zpět k autům.Večer jsme si opět zatopili v kamnech a poseděli jsme u sklenky vína.

28. 10. 2011 - pátek

Ráno jsme opět museli vstávat načas, neboť jsme měli na devět hodin domluvenou exkurzi. Sice jsme dorazili naknap, ale stihli jsme to nakonec všichni. Autobus nás dovezl k elektrárně. Tady jsme jako první zhlédli film o stavbě a provozu elektrárny, dozvěděli jsme se několik základních informací o elektrárně. Poté jsme se přesunuli ke vchodu do podzemí, které jsme v zápětí navštívili. Měli jsme možnost se podívat do strojovny, kde se nacházejí rozběhové motory. Poté jsme opět nastoupili do autobusu, který nás měl vyvézt k horní nádrži. Cestou jsme se ještě zastavili na hrázi spodní nádrže. Na horní nádrži nás čekala mlha, viditelnost tak 20 metrů a celkem silný vítr. Tak jsme se jen chvilku pokochali neviditelným výhledem a frčeli jsme zpět do vyhřátého autobusu.Na oběd jsme se vydali do nedalekého hotelu Pod sedlem. Tady nás přivítala celkem zastaralá restaurace. Připadali jsme si jako v osmdesátých letech. Najedli jsme se ale celkem dobře a za přijatelnou cenu.Po obědě jsme se vydali na Červenohorské sedlo. Tady byla bohužel taky mlha a silný vítr, tak jsme se vydali do nedalekých jeskyní Na pomezí. Tady jsme absolvovali prohlídku. Po prohlídce jsme se vydali zpět na chatu. Cestou jsme se ještě zastavili v lázbích Lipová, kde jsme si udělali malou procházku.Po příjezdu na chatu jsem ucítil známou vůni - pečené brambory. Vybavilo se mi dětství a návštěvy u babičky, kdy jsme na peci dělali peciválky. Samozřejmě jsem si tyto vzpomínky nenechal pro sebe a po pár pohárcích padlo rozhodnutí, že uděláme peciválky ještě dnes. Jelikož jsme neměli žádné ingredience, tak jsme vyrazili do nedalekých Hanušovic na nákupy. Měli jsme štěstí a sehnali jsme všechno a tak již nic nebránilo v jejich výrobě. Bavili jsme se tím až do pozních večerních hodin. Dle slov zúčastněných byly peciválky dobré.

29. 10. 2011 - sobota

Dnes jsme neměli již žádné časování, tak jsme nemuseli ráno pospíchat. Vyrazli jsme na Křížový vrch u Jeseníku. Tady jsme měli možnost prolédnout si dřevěnou špici, která byla na zemi přichystána k instalaci na věžičku. Po prohlídce jsme vyrazili na nedalekou rozhlednu Zlatý chlum. Cesta vedla lesem, který byl již vzhledem k podzimnímu času nádherně zbarvený.K rozhledně jsme dorazili. Tady jsme měli celkem štěstí na počasí, ještě jsme stihli celkem pěkný výhled a trošku sluníčka. Po prohlídce a pivku jsme se vydali dále k čertovým kamenům.Společně jsme se vyšplhali až na vrchol čertových kamenů. Po zdolání kamenů jsme si dali v místní restauraci oběd. Po obědě jsme vyrazili zpět k autům. Cestou jsme se opět kochali nádhernou podzimní přírodou.Na večeři jsme společně s trpaslíky vyrobili klasické bramboráky a všichni jsme si na nich pochutnali. Večer jsme si opět zazpívali.

30. 10. 2011 - neděle

V neděli jsme uklidili a předali jsme chatu. Poté jsme se vydali znovu do Velkých Losin, kde jsme vyrazili na prohlídku tamního zámku. Dle internetu jde o jeden z nejlépe zachovalých renesančních staveb na Moravě. Interiéry zámku byly sice zachovalé, ale moc nás nenadchly, ani zámek samotný.Po prohlídce zámku jsme vyrazili na oběd do nedalekého hotelu Žerotín. Interiér hotelu byl příjemný, ale jeho kuchyni nelze úplně doporučit. Nejen, že čekací doba byla velmi slušně řečeno neúměrná, ale jídlo některých z nás nebylo zcela vpořádku. Na to, že se hotel pyšní třemi hvězdičkami, tak služby jsou pod úrovní čtvrté cenové skupiny. V žádném případě jej nemůžu doporučit.

Závěr

Jako obvykle něco na závěr. Osazenstvo bylo velmi fajn, celý výlet jsme si užili, nenechali jsme si ho zhazit ani počasím, ani posledním obědem. Pokud jde o ubytování, tak to bylo bezkonkurenční, naprosto skvělé, doporučujeme všem.Jelikož nás čeká přírustek do rodiny, tak další výlet bude o něco odložen. Každopádně už se těšíme, až přibude další trpaslík a opět vyrazíme na nějaký výlet.