S trpaslíky za technikou do Ostravy

22. 3. 2008 – sobota

Tentokráte se bohužel pro nepřízeň osudu sešlo jen sedm účastníků z toho tři trpaslíci, ale to nám neudělalo žádnou čáru „přes rozpočet” a tak jsme se vydali vstříc novým dobrodružstvím.
Přesto, že počasí několik dnů před termínem odjezdu nevypadalo nejlépe, překvapila nás jeho přízeň. Po asi hodinové cestě jsme dorazili k první plánované zastávce a to do Starého Jičína. Tady jsme zaparkovali na jednom z místních parkovišť a vydali jsme se na první výšlap ke zřícenině místního hradu. Již cestou se nám naskytávali nádherné výhledy na okolní krajinu i vzdálenější vrchy.

Poté co jsme dorazili k hradu, zjistili jsme, že se zde právě pořádá tradiční velikonoční jarmark. S chutí jsme si zde, samozřejmě po prohlídce hradu, pochutnali na čerstvě upečeném trdelníku. Také zde se nám naskytl opravdu nádherný výhled na okolí. Mohli jsme také v povzdálí zahlédnout vrcholky Jeseníků.
Po prohlídce a vynadívání se na okolí jsme se dohodli, že odložíme návštěvu muzea v Kopřivnici a místo něj navštívíme nedalekou zříceninu Hukvaldy. Jak jsme se dohodli, tak jsme tak učinili a vyrazili jsme na cestu.
Po příjezdu do Hukvald jsme se prvně posilnili obědem v jedné z místních restaurací a pak nám již nc nebránilo zdolat asi 100m převýšení ke zřícenině třetího největšího hradu u nás - Hukdvaldy. Cestou jsme si prohlédli sochu Lišky Bystroušky - památníku věmovaném Leoši Janáčkovi a také místní raritu a to památné stromy s odkrytým kořenovým systémem, kde délka povrchových kořenů dosahuje až 8m.
Hrad jsme si postupně celý prohlédli a vystoupali jsme i na jeho nejvyšší věž, odkud se nám naskytl opět nádherný výhled na okolí.
Po prohlídce hradu jsme sešli zpět k autům a vydali jsme se k našemu ubytování - hotelu Kovák v Ostravě. Tady jsme se ubytovali, povečeřeli a taky trošku zaspívali.

22. 3. 2008 – neděle

Po snídani jsme vyrazili na první plánované místo. Auta jsme zaparkovali na parkovišti a vydali jsme se na prohlídku MINIUNI. Na místě jsme zjistili, že jsme dorazili o hodinu dříve, tak jsme se rozhodli obrátit pořadí a prvně navštívit Slezkoostravský hrad. Cestou si trpaslíci pohráli na houpačkách a průlezkách. Slezkoostravský hrad byl velmi pěkný, celý jsme jej prošli a pak jsme se vydali do pohádkového sklepa strašidel. Dva trpaslíci se báli a vrátili se z prohlídky dřív a naší trpaslici se to tak zalíbilo, že chtěla jít ještě jednou.
Další naší zastávkou bylo již výše zmiňované MINIUNI - svět miniatur. Tady jsme mohli obdivovat například zmenšeniny sedmi divů světa a podobně.
Na oběd jsme se vydali na místní náměstí do restaurace Pod radnicí.
Po dobrém obědě jsme se chystali, že budeme pokračovat do hornického muzea, ale na parkovišti nás čekalo nemilé překvapení. Pokusili se nám ukrást autorádio. Záměrně píši pokusili, neboť se jim to po jistě urputném boji nepodařilo. Jenom ho trochu pomuchlali, ale nevytáhli (Po porovnání plechů opět slouží). No na policii jsme to ani nehlásili, neboť by to bylo jen zdržení a to jsme moc nepotřebovali. Dodnes se směji, když si představím tu situaci, jak jeden hlídá a druhý páčí rádio ven a ten co hlídá říká „Dělej v...e, to nedokážeš ani sebrat b..é rádio?!”. Musela to být scéna tak do Neváhej a toč.
Nicméně do Hornického muzea jsme dorazili na poslední chvíli, zakoupili jsme lístky a vydali se prozkoumat expozice. Návštěva byla velmi zajímavá. Prohlédli jsme si expozice báňského záchranářství a taky jsme „Sfárali” pod zem do nefalšované štoly.
No a to už byl závěr dne, začalo se už i stmívat, tak jsme se vydali na cestu do hotelu. Cestou jsme ještě dokoupili něco k snědku a už jsme byli zase pěkně v teple hotelového pokoje. Opět jsme povečeřeli a trožku si zazpívali.

24. 3. 2008 – pondělí

V neděli ráno nás čekalo venku „Bílé překvapení”. Celá ostrava se přikryla sněhovou přikrývkou. Nezbylo než odmést sníh z aut a rozloučit se s hotelem. Poslední plánovanou zastávkou bylo ostravské ZOO. Původní obavy z plně obsazeného prakoviště vzhledem k počasí byly liché. Parkoviště zelo prázdnotou, takže nabyl problém zaparkovat. Sami jsme ale v ZOO nebyli. Našo se ještě pár dalších skalních návštěvníků, kteří i přes nepřízeň počasí vyrazili na prohlídku.
Pravda byl to nezapomenutelný zážitek, procházet se po ZOO přikryté do sněhového závoje. Sice jsme museli mít pláštěnky, ale i tak to bylo nádherné.
Poté již následoval oběd a cesta domů. Domů jsme dorazili všichni ve zdraví.

Závěr:

Obvykle v závěru hodnotím počasí, tentokráte nebude výjimka, takže počasí si myslím, vyšlo celkem dobře. Vzhledem k termínu bylo přívětivé. Výhled sobotu byl opravdu nádherný. Akorát v pondělí se to trošku pokazilo, ale zase nebyli v ZOO zástupy lidí a ta bílá jí také slušela.